Přírodní víkend na Třeboňsku

Nádherné slunečné počasí láká ven z města do přírody, a tak jsme se vydali do jižních Čech, konkrétně na Třeboňsko.

Tento víkend byl celý ve znamení přírody a jejích zvuků. Hned ráno nás probudily svým neustálým bučením krávy, pasoucí se na louce před oknem. Během dne se přidaly mečením kozy a bečením ovce v sousedství. Vzhledem k tomu, že do lesa je to, co by kamenem dohodil, pásly se po ránu na louce srnky.

Když jsme obědvali venku pod slunečníkem, cvrlikali nad našimi hlavami skřivani, vrabci, sýkorky a hrdličky. Občas tyhle malé ptáčky poplašila poštolka. Kolem nás bzučely včely v právě rozkvetlých jabloních, sedmikráskách a pampeliškách, kolem nichž vesele poletovali motýli běláskové, žluťáskové a babočky. V čerstvě vyrašené trávě ještě trochu zkřehle poskakovala sarančata.

Odpoledne se ozvalo nám už známé hluboké skřehotání. To se ohlásila rosnička, která se schovávala v záhonu pod velkými listy lopuchu. Postála nám jako profesionální modelka při focení.

Navečer jsme sedli na kola a vydali se k rybníkům, kterými je Třeboňsko vyhlášené. Jen málokdo z nás nemá na vánočním stole kapra z Třeboně. Podařilo se nám vyplašit dudka, který seděl na kůlně, kam jsme šli pro kola.

Nejprve jsme projeli vesničku Kosky, odtud jsme pokračovali po silnici po zelené turistické značce kolem rybníku Kukla přes Nový a Starý Kanclíř, kde se proháněli rackové a divoké kachny a v zátočině lovila osamělá volavka. Pokračovali jsme po červené k rybníku Nové jezero, kde jsme čekali na západ sluníčka. Naše čekání, doprovázené skřehotáním žab, plácáním rybek o hladinu a pádlováním osamělé labuti, přerušilo vysoké pískání a těsně nad hladinou se cosi neuvěřitelně rychle mihlo a za chvíli znovu. To se na lov vydal ledňáček. Při focení obrovského hejna komárů nad hladinou rybníka se nám nad hlavami ozvalo hluboké svištění, které vydával svými křídly orel mořský. Za ním přes rybník po chvíli přeletěly za hlučného svistu křídel divoké husy.

Těsně před západem sluníčka, který jsme fotili přes Nové jezero, se nám za zády přes les začal ozývat mohutný ptačí křik. Naše zvědavost byla veliká, proto jsme sedli na kola a jeli dál po červené značce až k přírodní rezervaci Staré jezero, kde jsme stanuli proti hejnu několika set křičících racků, kteří kroužili na hladinou rybníka v jednom obrovském víru, jako když se míchá polévka. Nad nimi rozvážně poletovaly volavky a cestou kolem rybníka jsme vyplašili několik kachen, které se záludně leč přirozeně skrývaly v rákosí.

Jakmile slunce zapadlo, rackové pomalu utichali, změnili styl letu z obrovského víru spíše na osamělé kreace a posedávání na hladině či na četných ostrůvcích a my se vraceli zpět kolem rybníků Starý a Nový Kanclíř.

Po cestě jsme přemýšleli, že už nám do sbírky zvířat chybí snad jen losi, kteří se sem také čas od času zatoulají. Kdo ví, třeba příště.

Více se o Třeboňsku dočtěte v článku Třeboňsko - perla Jižních Čech

Pokud zavítáte na Třeboňsko i vy, ubytujte se třeba blízko dudka a čermáčků u Cvrčků.