S Alanem a Kristinou Bastienovými na ostrov Madeira

Tanečnice Kristina Kloubková a zpěvák Alan Bastien se rozhodli strávit romantické novomanželské líbánky na portugalském ostrově Madeira.

Když jsme přemýšleli nad místem, kde bychom chtěli strávit naši vysněnou svatební cestu, padla nejprve volba na Egypt, odkud bychom mohli podniknout výletem i do Izraele. Ale dostali jsme velmi lákavou nabídku, a to strávit týden na ostrově květin, a tak jsme nakonec odletěli na Madeiru. Takže za naši dovolenou může "Turbošnek".

Kristinka se svým smyslem pro pořádek zabalila kufry, protože Alan by vše do zavazadel naházel jen tak halabala. A navíc by určitě zapomněl na ty zásadní věci, jako jsou cestovní doklady, peníze, důležité léky nebo opalovací krémy. Na dovolenou si Kristinka bere s sebou vždy nějakou knížku a nikdy nesmějí v kufru chybět karty a případně ještě další stolní hra.

Po příletu na Madeiru jsme zjistili, jak to tam všechno chodí a co od dovolené máme čekat: tedy zajímavé výlety, čerpání energie, nasávání atmosféry a v neposlední řadě i absolutní a automatické přizpůsobení se tempu tamního života. Na Madeiře je vám prostě báječně, protože zjistíte, že místní obyvatelé stíhají to samé, co my u nás, jen s podstatně větším klidem a většinou s úsměvem.

Vzhledem k tomu, že jsme byli na ostrově zatím jen jednou a na krátkou dobu, tak naším nejbližším přítelem byla delegátka "Turbošneka" Nicola, která nás mimo jiné vzala do vesničky Monte
Alan s Kristinou frčeli v proutěných saních z kopce po silnici z Montena jednu z atrakcí Madeiry, kterou je jízda z kopce v proutěných saních. Ty řídí dva Madeiřané oblečení v tradičních krojích. Proutěné saně z Monte dolů s lehkostí ovládají takzvaní condutores za pomocí provazů a důkladně přitom přibrzďují botami s gumovými podrážkami. Místy jedou saně z prudkého kopce úzkými uličkami opravdu rychle a člověk má pocit, že se každou chvíli saně převrátí.

Madeiru jsme navštívili na přelomu srpna a září v roce 2007, tedy mimo hlavní sezónu, která začíná v březnu, a neměli jsme tak možnost vidět barevný „Svátek květin", který probíhá po celém ostrově. Na Madeiře tou dobou kvete úplně všechno, dokonce i vzácné orchideje.

Přestože Alan dává z devadesáti procent přednost pasivní dovolené (Kristina volí způsob dovolené aktuálně podle nálady), jezdíme si k moři většinou jen "poležet". Na Madeiře jsme si vypůjčili auto a vydali se poznávat její krásy. Madeira je ostrov sice malý, ale zato skutečně nádherný, plný velmi příjemných a pohostinných lidí a s výbornou kuchyní. Na malebném ostrově jsme
Lávové mořské bazény v Porto Monizstrávili bohužel jen týden, ale klidně bychom ještě další týden zůstali, protože Madeira je neskutečně pestrá a její krásy za jeden týden prostě nemůžete objevit: krásně upravované a rozlehlé zahrady, šumící Atlantický oceán, lávová jezírka, pásmo pralesa, ve vyšších polohách nad mraky bujně zelené kopce jako z historického filmu, nebo úplně na východním cípu ostrova vyprahlá země samý kámen jako by to byl konec světa... Zkrátka nádhera!

Jen těžko můžeme říct, které místo bychom ostatním
Roztodivně tvarované skály na východě ostrovadoporučili, protože úchvatných míst je na Madeiře opravdu
Vnitrozemí Madeiry je poměrně hornatéstrašně moc. A jistě jsou tam i místa, která jsme nestihli navštívit, a třeba o nich ani nevěděli. Na svoje si na Madeiře přijde opravdu každý. Nám se třeba líbily krásně zelené kopce nad mraky a večerní posezení u kávy či vína na zahrádce kavárny na nábřeží v hlavním městě Madeiry, Funchalu.

Ostatně kaváren a restaurací je na Madeiře opravdu hodně. Jedli jsme proto pokaždé v jiné restauraci a jídlo bylo vždycky opravdu výborné. Madeirská kuchyně se skládá z nejrůznějších druhů masa a darů oceánu a všechno to je opravdu chuťově dokonalé. Madeirskou kuchyni jsme si jednoduše zamilovali. Na jednom z výletů, v rybářské vesnici Câmara de Lobos, jsme pak jedli v restauraci, kam jezdil i Winston Churchil. Chuťově nás velmi zaujalo výborné sušené maso, skvělé nealkoholické černé pivo (Alan je totiž abstinent) i vynikající madeirské víno (Kristinka není abstinent) a místní specialita, kterou je hutný medový koláč podobný našemu perníku, zvaný bolo de mel, s trvanlivostí celý jeden rok. Nakonec jsme si všechny tyto pochoutky nakoupili a přivezli s sebou domů.

Celý náš pobyt na krásném ostrově Madeira byl pro nás velmi příjemný, ačkoliv jsme
Bujný prales v madeirských horách působí trochu tajemnětam zažili i pár situací, při kterých bylo trochu "dusno". Kristinka měla docela strach, když jsme při výletu autem na chvíli zastavili v pásmu pralesa. Tam na ní padal nějaký pocit stísněnosti a Alanovi zase, ačkoliv se na výlet moc těšil, neudělala vůbec dobře plavba na replice slavné lodi mořeplavce Kryštofa Kolumba Santa Maria. Kristinka vyvázla zcela bez úhony, zato Alan si musel uklidňovat žaludek ještě pár hodin po návratu na pevnou zem do přístavu.

Přesto ale na naši svatební cestu na Madeiře určitě nikdy nezapomeneme! Říká se, a my oba to tak cítíme, že všude dobře, doma nejlíp, a tak jsme se vrátili domů. Ale na Madeiru se určitě chceme někdy vrátit, protože ostrov je jednoduše krásný. Turbošneku ještě jednou: "Díky!"

Foto archiv Alana a Kristiny Bastienových a archiv redakce 

Typický madeirský domek v Santaně