UNESCO památky v České republice - díl 2

Česká republika se pyšní celkem dvanácti skvosty české architektury, které jsou zapsány na seznamu UNESCO. Pojďme se podívat na další tři z nich - Český Krumlov, Telč a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Čarokrásné jihočeské město Český Krumlov se zámkem vzniklo v údolí na březích řeky Vltavy datuje svůj vznik do 13. století. Až do dnešní doby si Český Krumlov uchoval prvky gotiky, renesance i baroka, a je tak klasickým příkladem malého středoevropského středověkého města.
O jeho kráse svědčí mimo jiné i to, že je Český Krumlov druhým nejnavštěvovanějším městem v České republice hned po hlavním městě Praze. A snad právě proto byl Český Krumlov zaznamenán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO ve stejném roce jako Praha, tedy v roce 1992.

Dominantami města jsou gotický kostel sv. Víta a Českokrumlovský zámek, jehož areál patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Projděte se pod zámkem starým městem s
Mohutný českokrumlovský zámekmalebnými klikatými uličkami a nádherně zachovalými gotickými a renesančními domy.

Město Český Krumlov mnohokrát změnilo své majitele, mezi které patřili např.
Telčské náměstí s měšťanskými domyRožmberkové v čele s Petrem Vokem z Rožmberka, Habsburkům v čele s císařem Rudolfem II. Habsburským nebo Schwarzenberkům.

Ve stejném roce jako Praha a Český Krumlov se objevilo na Seznamu světového dědictví UNESCO také historické jádro města Telče. V telčské architektuře se mezi sebou dokonale prolínají různé stavební skvosty církevního, měšťanského a šlechtického charakteru z rozdílných stavebních období, tedy gotiky, renesance a baroka. Přímo v historickém centru města stojí zámek, galerie Jana Zrzavého, muzeum Vysočiny a Věž sv. Ducha.

Zajímavostí Telče je to, že domy v historickém centru byly původně postaveny ze dřeva a po velkém požáru byly v průběhu 14. století přestaveny z kamene.

Čtvrtou kulturní památkou figurující na seznamu UNESCO od roku 1994 je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, který představuje vrcholné dílo gotizujícího baroka geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla.


Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hořeVznik poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je spojen s nalezením domnělého neporušeného jazyka v hrobě Jana Nepomuckého v pražské katedrále sv. Víta. Opat Vejmluva dal zahájit stavební práce na pahorku tehdy zvaném Černý les nebo Strmá hora. Stavba kostela ve tvaru pěticípé hvězdy byla vytvořena na základě opatova snu, kde mu tento tvar napověděl sám Jan Nepomucký. Ostatně Santini uspořádání celého symetrického objektu podřídil mystické číselné symbolice. Vlastní kostel ve tvaru pěticípé hvězdy obklopil ambity ve tvaru deseticípé hvězdy. Uvnitř i vně kostela neustále pracoval s číslem pět. Pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí, pět bran, pět pětibokých kaplí začleněných do ambitu. To vše má připomínat pět hvězd ve svatozáři Jana Nepomuckého, pět ran ukřižovaného Krista, pět písmen v latinské slově tacui mlčel jsem. Násobkem pěti, desítkou, zase zdůrazňuje božskou nadvládu a deset božích přikázání. Také výzdoba hlavního oltáře vychází z čísla pět, doplněná o trojku, neboť Jan zemřel ve věku 53 let. Sochu svatého Jana Nepomuckého stojící symbolicky na zeměkouli nesou andělé, andílci kolem drží v rukou klíč a pečeť připomínající světcovu mlčenlivost. Další dominantní symbol, jazyk, zdobí v monumentální podobě klenbu kostela. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich zakomponování u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly připomíná meč zasazený v pochvě. Podle legendy Jan nevyzradil zpovědní tajemství a jeho jazyk zůstal skryt v ústech jako meč v pochvě. Tímto jazykem - mečem - dosáhl mučedník duchovního vítězství.

Abychom nezapomněli na onen domnělý jazyk Jana Nepomuckého nalezený v hrobě. Tato záhada dochovaného jazyka byla rozluštěna až v 70. letech 20. století, kdy vědci prokázali, že se nejedná o jazyk, ale část mozku se sraženinami krve.

O dalších UNESCO památkách v České republice se dočtete ve třetím dílu.