Tip na víkend - Babiččino údolí a Česká Skalice
Kdo by neznal nesmrtelnou knihu Boženy Němcové Babička, která patří mezi povinnou četbu na mnohých školách. Pojďme se podívat do krásného kraje v okolí České Skalice a seznámit se s místy, kde prožila své dětství Božena Němcová a kam také zasadila děj knihy Babička.
Odtud se můžete vrátit zpět do Ratibořic a České skalice nebo pokračovat v okruhu přes Žernov zpět k Rudrově mlýnu, kam vás přes řeku Úpu převede lávka pod Žernovem.
Malebné údolí řeky ÚpyBožena Němcová, dívčím 
Božena Němcovájménem Barbora Panklová, se narodila ve Vídni v roce 1820 a ještě v dětství se s rodiči přestěhovala na panství vévodkyně Zaháňské do Ratibořic u České Skalice. Tady Boženu Němcovou vychovávala babička z matčiny strany Magdaléna Novotná, která spisovatelku inspirovala k napsání knihy Babička a která se také stala její hlavní postavou.
Kniha Boženy Němcové Babička, jejíž děj je zasazen do okolí České Skalice, je natolik realistickým dílem, že se většina čtenářů domnívá, že se jedná o dílo věrně popisující život a osudy lidí. Ovšem Babička je knihou uměleckou, která vyšla z reality, ale byla přetvořena snem a fantazií spisovatelky. Ale ani tato skutečnost neubírá knize nic z její poetické krásy.
Vilémův most přes řeku ÚpuVždyť i údolí řeky Úpy u České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle hlavní postavy knihy Babičky, Babiččino údolí. Naučná stezka tímto údolím vede návštěvníky od Barunčiny školy v České Skalici, přes českoskalická muzea k zámku v Ratibořicích, Rudrově mlýnu, Babiččině sousoší až k rýzmburskému altánu. Na cestě dlouhé 7, 5 kilometru na vás čeká v parcích, lese a lukách 25 přírodovědných a historických zastávek, která popisují historii území a jeho přírodní zajímavosti.
Budova Barunčiny školy v České SkaliciNaučná stezka Babiččiným údolím začíná u Barunčiny školy v České Skalici, která se poprvé připomíná roku 1300 jako farní škola. V roce 1639 byla vypálena Švédy a na jejím místě postavena dřevěná školní budova. Barunka Panklová školu navštěvovala na přelomu 30. a 40. let 19. století. Z přízemní budovy postavené na samém okraji skály nad řekou se zachoval 
pouze bývalý učitelův byt, protože zbytek budov lehl plamenem. Nyní je zde vytvořena třída tak, jak ji popsala Božena Němcová v knihách Babička a Pan učitel. Třída je vybavena dobovým nábytkem a školními pomůckami.
Měsíčnice vytrvalá kvete na jařeDruhým zastavením stezky je Muzeum Boženy Němcové ve Steidlerově hostinci, kde se spisovatelka vdávala a kde se nachází slavný Jiřinkový sál. Ve středověké Maloskalické tvrzi se každoročně v září koná výstava jiřinek, které jsou vysázeny i v jejím okolí. Muzejní areál doplňuje Textilní muzeum zaměřené na historii zpracování textilních surovin a potiskování textilií, včetně ručního tisku a modrotisku.
U loveckého pavilonu rostou mohutné stromyNásleduje několik zastavení, která popisují Státní přírodní rezervaci Babiččino údolí, která se rozkládá na ploše 780 hektarů. Uděláte si malý výlet do geologické historie oblasti, seznámíte se se s unikátním systémem meliorací a poznáte faunu a flóru Babiččina údolí.
Lovecký pavilon byl postaven v empírovém slohuNáhle se po levé straně vynoří lovecký (čajový) pavilon, postavený v císařském slohu napoleonské doby - empíru, jehož příjemné okolí mezi loukami a lesem umocňují mohutné dřeviny jako ořešák černý, dub letní či metasekvoje čínská. Stavba loveckého pavilonu je charakteristická průčelím se dvěma dórskými sloupy, okny se žaluziemi a trojúhelníkovitým štítem. Pro vévodkyni Kateřinu Zaháňskou, přesycenou ruchem velkoměsta, byl pobyt na letním sídle v Ratibořicích vítanou změnou a své panství přetvářela tak, aby dokonale vyhovovalo tehdejšímu životnímu stylu. 
Ratibořický zámek od Vilémova mostuA protože na počátku 19. století, kdy v Ratibořicích žila jako dítě Božena Němcová, byl v módě romantismus, najdeme jeho prvky i zde.
Okno ratibořického zámkuZastavením číslo 9 je ratibořický zámek. První písemná zpráva o existenci panského sídla v Ratibořicích pochází z roku 1388, kdy byl majitelem rytíř Vaněk ze Žampachu. Tvrz ale nadále nebyla obývána, začala chátrat a na konci 16. století zanikla. Poté se vystřídalo na panství několik majitelů, až nakonec Císař Ferdinand II. věnoval Náchodské panství roku 1634 knížeti Ottaviu z Piccolomini. V létech 1702 - 1708 si nechal kníže Lorenzo z Piccolomini v Ratibořicích postavit barokní zámeček, který měl sloužit jako letní a lovecké sídlo. Stavba byla vybudována podle vzoru italských letohrádků, jako takzvané „casino". V roce 1792 koupil Náchodské panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, po jehož smrti zdědila Ratibořice vévodova nejstarší dcera Kateřina Frederika Vilemína Benigna, vévodkyně Zaháňská, která si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo. 
Zámek nechala v létech 1825 - 1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. Tato přestavba dala zámku ráz elegantního venkovského sídla vysoké aristokracie. V okolí zámku byl založen přírodně krajinářský park, postupně rozšířený na celé údolí řeky Úpy. Rozkládá se na ploše 5,6 hektarů, má tvar elipsy a na okrajích přechází plynule do volného lesního porostu. V parku se nachází velké množství dřevin domácího i cizokrajného původu, ze severoamerických druhů tu najdete například liliovník tulipánokvětý a jedlovec kanadský. Byl vybudován rovněž lovecký pavilon a palmový skleník. Vévodkyně na zámku hostila řadu významných osobností, například rakouského kancléře, knížete Klemense Metternicha, ruského cara Alexandera I. a v roce 1813 propůjčila ratibořický zámek k tajným jednáním o protinapoleonské koalici diplomatům Pruska, Ruska a Rakouska. Vévodkyně je též známa jako „paní kněžna" z knihy Boženy Němcové „Babička".
Vlevo mandl, pravo Rudrův mlýnPo návštěvě zámku projdete zámeckým parkem okolo jezírka ke skleníku dále po pěšině, zvané Bathildina stezka, která spojuje zámecký areál s Babiččiným údolím. První budovou v údolí je Rudrův nebo také Ludrův mlýn, známý také jako jedno z dějišť románu Babička. 
Dobové vybavení Rudrova mlýnaUrčitě si vzpomenete na mlynáře s dcerou Mančinkou, která byla Barunčinou kamarádkou. Roku 1950 byl mlýn rekonstruován, aby odpovídal původnímu stavu. Bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo a doplněno zařízení mlýnice. Místnosti byly vybaveny dobovým nábytkem a předměty podle vyprávění Boženy Němcové.
Okno Rudrova mlýnaZa vodním náhonem u mlýna se nachází technická památka, historický vodní mandl z první poloviny 19. století.
Sousoší Babičky s vnoučatyNedaleko od mlýna se nachází tolik fotografované sousoší Babička s dětmi, dílo českého sochaře Otto Gutfreunda z roku 1922. Na základní kámen pomníku, položený 25. července 1920 u příležitosti 100. výročí narození Boženy Němcové, poklepal sám Alois Jirásek a odhalení sousoší Babičky s dětmi se v roce 1922 se stalo národní událostí doprovázené velkolepým průvodem krojovaných účastníků s alegorickými vozy.
Nalevo od pomníku stojící Panskou hospodu postavil v padesátých letech minulého století rod Celbů, ze kterého pocházela také kamarádka Barunky Panklové, Kristla, známá z povídky Babička.
Cesta proti proudu mlýnského náhonu vás dovede k hlavnímu dějišti knihy Babička, kterým je Staré bělidlo. Podle nápisu na kabřinci chalupu postavil 17. července 1797 mlynář Antonín Ludr (lidově pojmenovaný Ruder). 
Babiččina světnička na Starém bělidleBožena Němcová umístila děj svého díla do těchto míst, protože původní Staré bělidlo, kde strávila dětství, nechala vévodkyně Zaháňská zbourat. V dnešním Starém bělidle v chaloupce č. 7 u Viktorčina splavu Panklovi nikdy nebydleli. Božena Němcová zde ale prožila v roce 1844 krásné prázdniny se svými dětmi. A pobyt na bělidle ji natolik okouzlil, že do této malé dřevěné roubené chaloupky kryté šindelem přenesla své vzpomínky na dětství, čímž vytvořila dílo tak umělecky dokonalé, že za Babičkou každoročně putují tisíce vděčných čtenářů. Dnes můžete navštívit na Starém bělidle Babiččinu světničku zařízenou lidovým nábytkem a předměty denní potřeby podle spisovatelčina vyprávění.
Za Starým bělidlem šumí Viktorčin splav na řece Úpě. Původní ratibořický jez, jak jej znala Barunka či Viktorka, byl dřevěný. Stál vlevo od dnešního splavu a byl zasypán při budování nového jezu počátkem 20. století při regulacích řeky a stavbě zavodňovacího systému luk. 
Věneček ve vodách Viktorčina splavuPříběh Viktorky (Viktorie Židové) má reálný základ, ovšem její tragický konec neodpovídá skutečnosti. V mládí ji svedl voják ze střeleckého sboru černých myslivců. Když ji opustil, usmrtila své dítě a ve vězení se zbláznila. Po návratu domů žila životem stárnoucí žebračky a stala se podruhé matkou. Chodila po žebrotě a pod vlivem alkoholu propadala záchvatům zuřivosti. Viktorka zemřela v 76 letech.
Další zastavení procházející po cestě mezi loukami a parkem vás seznámí s řekou Úpou a jejími rybími obyvateli, kterými jsou kapr, štika, lín, pstruh a okoun. Nechybí ani popis úpského mikroklimatu, výskytu chráněných rostlin, ptactva (například konipase horského či lučního) a měkkýšů (mloka skvrnitého ).
Poslední část stezky vede po romantické lesní pěšince nad řekou Úpou k pětadvacátému a zároveň posledním zastavením při putování za hrdiny knihy Babička, kterým je Rýzmburský altán, místo setkání paní kněžny s babičkou a dětmi. Altán byl postaven roku 1798 vévodou Petrem Kuronským, otcem Kateřiny Zaháňské, ze zdiva rozvalin gotického hradu Rýzmburka. Výhled z altánu se otvírá do tří stran: za jasného počasí je vidět k Turyni, na Boušín, k Červenému Kostelci, Malým Svatoňovicím a Jestřebím horám.
Odtud se můžete vrátit zpět do Ratibořic a České skalice nebo pokračovat v okruhu přes Žernov zpět k Rudrově mlýnu, kam vás přes řeku Úpu převede dřevěná lávka pod Žernovem po takzvané Stezce Jakuba Míly, která vede z Babiččina údolí přes Žernovskou lávku, kolem bývalé Panklovny, do obce Žernov, dále pak přes Rýzmburk, podle pramene Jakuba Míly, samoty Na Pohodlí, přes Bílý most a pokračuje kolem Starého bělidla zpět do Ratibořic. Při putování Babiččiným údolím můžete ještě projít Justynčinou stezkou od Slatinského mlýna přes Boušín, Slatinské Končiny, Bathildin stoleček k Boušínské lávce, dále pak přes osadu Mstětín, kolem Žebrácké rokle do obce Červená Hora ke zřícenině hradu Červená Hora a zpět.
Dřevěná okna Starého bělidlaVe dnech 4. - 10. června 2007 v Ratibořicích ožijí postavy z knihy Babička Boženy Němcové. V zámeckém parku Vás čeká setkání s paní kněžnou, komtesou Hortenzií, ve mlýně Vás přivítá mlynář se svou rodinou a cestou ke Starému bělidlu se můžete zastavit s rýzmburským myslivcem. Na Starém Bělidle vás čeká setkání s Babičkou, vnoučaty a paní Proškovou a cestou ke splavu možná zahlédnete Viktorku.
videoV přítmí Rudrova mlýna
