Vít Olmer - Nač se bát Frankensteinů aneb Moje cesta k transplantaci

Režisér Vít Olmer pokřtil 18. července 2007 v Domě knihy Kanzelsberger na Václavském náměstí v Praze svou novou knihu Nač se bát Frankensteinů aneb Moje cesta k transplantaci. Kniha, jak název napovídá, není sice hororem v pravém slova smyslu, ale v určitém smyslu horor připomíná. Kniha totiž pojednává o Olmerově složité dvojí transplantaci ledvin a jater a také je věnovaná i současnosti a společenským problémům doby. Autor v ní totiž realisticky popisuje zkušenosti a praktiky, jež vládnou v českém televizním světě.

Známý český filmový režisér Vít Olmer poté, co se nedávno podrobil komplikované dvojité transplantaci ledvin a jater, se rozhodl nazývat věci pravými jmény, ať to stojí, co to stojí. Vít Olmer svoji již v pořadí třetí knihu sestavil z fejetonů, článků a povídek, ve kterých si rozhodně nebere žádné servítky a dění kolem sebe vykresluje v realistické podobě, jak to vidí svýma očima. Současně se s optimistickým nadhledem vypořádává se svou složitou osobní situací po náročné léčbě a dává tím naději těm, kteří trpí obdobným nebezpečným onemocněním.

Vít Olmer na přebal knihy
Poděkování Simony Chytrové patřilo MUDr. Štefanu Vítkovinapsal: Pokusil jsem se nastavit ironické zrcadlo tomu, co se děje v našem doposud stále dřevním kapitalismu, povětšinou dirigovaném sviněmi, které se jen „obrátily na bok". Knížka není zdaleka určena pouze těm, kteří prodělali transplantaci nebo na ni čekají, i když už je nás pěkných pár set - a doufám, že si ji všichni koupí, nýbrž všem, jimž není lhostejná situace v tomto
MUDr. Štefan Vítko s Olmerovou manželkou, Simonou ChytrovouKocourkově, jak naši zemi trefně označil T. G. Masaryk, a kteří doufají, stejně jako já, že jednou přijde kýžená transplantace jejích těžce nemocných orgánů... Tohle je moje třetí knížka, což není nic moc na to, že je mi pětašedesát. Ale za totáče bych nicméně už měl nárok dostat se do Svazu spisovatelů. A to tenkrát něco znamenalo: pobyt na zámku Dobříš, ve starožitně zařízeném pokoji, kde strašil duch Jana Drdy, za noc 20 Kč, pivo stálo 2,60 Kč, gruziňák 6,40 Kč, za domácí řízek, velký jak dětské plíce, s brambůrky vlastnoručně vypěstovanými zaměstnanci zámku, kteří před spisovateli uctivě klopili zraky,  si tito účtovali 12, 20 Kč. Dobříš byla taková „vlídná tvář" bolševika. Nikdy tam sice nikdo nic
Vít Olmer s manželkou Simonou Chytrovounenapsal, inženýři lidských duší dopoledne vyspávali opici, odpoledne zas jak mimina chrněli po gargantuovském obědě. Aby mi bylo dobře rozuměno, nechci tady vychvalovat hrůzovládu, kterou jsme zažili za minulého režimu.

Simona Chytrová se synem VítkemKřest knihy v v Domě knihy Kanzelsberger moderoval Antonín Zelenka z parlamentní televize 24cz. Na křtu samozřejmě nechyběla ani režisérova manželka, herečka Simona Chytrová se synem Vítkem. Protože režisér Olmer vděčí za svůj život především lékařům, nemohl si jako kmotra své knihy vybrat nikoho povolanějšího než přednostu Transplantcentra v pražském IKEM, MUDr. Štefana Vítka, který knihu tradičně pokřtil šampaňským. A protože je Vít Olmer vzorným pacientem, jak také potvrdil lékař Štefan Vítko, nepřipil si šampaňským, ale džusem.

Vít Olmer, narozen v roce 1942 v Praze, svoji profesní dráhu začínal jako herec v mnoha českých i zahraničních filmech. Jmenujme například Ďáblovu past, Fantom Morrisvillu, Zlaté kapradí, Holka na zabití, Most u Remagenu nebo Osení. Vystudoval filmovou režii na FAMU a natočil řadu dokumentárních filmů. Dokument Občané s erbem,  o potomcích české šlechty, kteří se za totality octli u lopat, si vysloužil trest v podobě zákazu práce u filmu na deset let  80. léta jsou pro Víta Olmera opět plodným obdobím, kdy natočil snímky Jako jed, Co je vám, doktore? nebo Bony a klid. A kdo by neznal Olmerovy filmy z devadesátých let jako jsou Tankový prapor, Nahota na prodej či Waterloo po česku?

Vít Olmer spolupracuje rovněž s Českou televizí, i když s určitými výhradami, o kterých právě píše ve své nové knížce. Za ostrou kritiku Olmera údajně Česká televize dokonce zažalovala. Na druhou stranu má ale Česká televize o Víta Olmera stále zájem, protože by ráda o režisérovi natočila dokument 13. komnata.