Nereálná realita

Uvaha o tom, jestli jsou reality show realne ci ne

Ke konci letošních letních prázdnin vtrhly na české obrazovky reality show. Po jejich odvysílání v mnoha zemích světa, se tedy konečně dostalo i na české publikum. A aby nepřišlo zkrátka, může si reality show užít dvojnásob. S nápadem vysílat reality show totiž přišly ve stejné chvíli dvě konkurenční televize, Prima a Nova. Ta první však začala s vysíláním VyVolených, jak se její reality show jmenuje, o několik týdnů dřív před nasazením konkurenčního Velkého Bratra televizí Nova, čímž získala velký náskok, protože reality show u nás byla novinka. Po tom, co se začal vysílat Velký Bratr, však prvotní nadšení mnoha lidí opadlo. Někteří se totiž rádi občas podívají na reality show, ale nemusí to mít pořád, raději sledují „intelektuálnější“ pořady jako například Chcete být milionářem nebo Jeden proti stu, při jejichž sledování se mohou dozvědět zajímavé věci. Těmto pořadům však na Nově a na Primě zdá se odzvonilo. Už přes měsíc je tedy český divák víceméně v pasti, zvláště ten, který byl věrným divákem jedné či druhé zmíněné televize a reality show ho moc nebaví či nezajímá. V hlavním vysílacím čase, tedy od osmi hodin večer, je totiž neustále na programu jedna, druhá, nebo obě české reality show. A divák, který je zvyklý se dívat večer od osmi na televizi, svůj zvyk jen tak nezmění. A tak se dívá na reality show, i když by vlastně nechtěl, protože co jiného by dělal? Tito diváci jen přispívají k vysoké sledovanosti pořadů, přesto, že je vlastně nesledují, ale reality show jako taková jim zřejmě nevadí. Jsou však i lidé, kteří tyto pořady ostře kritizují a odsuzují. Podle nich totiž reality show neukazují opravdovou realitu, jak jejich název slibuje, a navíc jsou škodlivé pro děti, kterých je u televizních obrazovek v hlavním vysílacím čase velké množství. Těmto lidem samozřejmě odporují zastánci reality show, kteří jsou v převaze, jak o tom svědčí nejrůznější průzkumy. Ti naopak tvrdí, že je sledování dětem neškodné, ba navíc jim může být i ku prospěchu. Vidí totiž, jak se k sobě různí lidé mohou chovat za různých situací, jak řeší své problémy, jak tráví svůj čas, jak to vlastně chodí v opravdovém světě! A to jim prý má pomoci v budoucnosti, až na podobné situace narazí sami. Už je nepřekvapí, že si lidé lžou a dělají na sebe podrazy a zároveň se tváří jako nejlepší přátelé. Tak to přece tenkrát viděly v reality show. Jiní zastánci tvrdí, že jsou pořady zajímavé z psychologického hlediska. Je tedy vidět, že co se těchto pořadů týče, je česká veřejnost rozdělena na dva tábory. A to se samozřejmě projevuje – média jsou každý den zaplavena články týkajícími se reality show, seriózní noviny jako Mladá Fronta Dnes či Lidové Noviny se téměř mění v bulvár, internet je plný diskusí na různá témata okolo těchto pořadů, v rádiu jsou často komentovány. Na reality show zkrátka narážíme na každém kroku, ať už chceme nebo ne.
Ať už jsme zastánci či odpůrci reality show tohoto typu, je myslím zajímavé se podívat na to, zda tyto pořady opravdu ukazují realitu, jak jejich název slibuje, či jím jen lákají a klamou diváky? K odpovědi na tuto otázku je nejdříve nutné upřesnit, o co vlastně v reality show typu VyVolení či Velký Bratr vlastně jde. Skupinka asi dvanácti lidí, které vybrala porota určená tou kterou televizí, je na určitou dobu odříznuta od světa. K dispozici mají pouze luxusně vybavenou vilu s bazénem, vířivkou, saunou atd. A jde o to, komu ze skupiny se podaří „přežít“ všechna vyřazování a zůstat až do konce. Tento vítěz bude odměněn cenami v hodnotě asi deseti milionů korun. Hráči jsou neustále filmováni ať už se hnou kamkoli a dělají cokoli. To znamená, že každý večer na televizních obrazovkách máme možnost sledovat jak skupinka lidí prožila další den, tedy jak strávili svůj volný čas, co vařili, jak se vyspali a tak dále. Také můžeme sledovat, jak se vyvíjejí vztahy mezi nimi, kdo se s kým baví a kdo se s kým hádá, kdo koho miluje či nenávidí, kdo je zrovna v oblibě u ostatních a proč a tak dále. Také je potřeba uvědomit si, co si vlastně představujeme pod pojmem realita. Jestli má být realita to, že na televizních obrazovkách vidíme jak se lidé doopravdy chovají ve svém soukromém životě, tedy jakýsi vzorek toho populace nebo jestli je pojmem realita myšleno to, že vidíme, jak se k sobě lidé chovají za určitých, předem stanovených podmínek, tedy jakási zkreslená či omezená realita. Pokud vím, tak ani jedna z televizí tento pojem nijak blíže nedefinovala, a tak zůstává jen na divácích, jak si to přeberou. Osobně si ale myslím, že označení realita by se mělo používat pouze v prvním případě, kdy sledujeme lidi v jejich přirozeném prostředí, kteří jsou podrobováni nejrůznějším pokusům. Jeden takový pořad je nyní vysílán ve Francii. Jde o to, že je několika rodinám na měsíc „zabavena“ televize a televizní kamery pak sledují, jak rodiny tráví čas, který dříve trávily sledováním televize. Naopak jiným rodinám, které televizi nemají, byla televize zapůjčena a zjišťovalo se, jestli a jak často ji sledují, a hlavně jestli se s ní po měsíci rozloučí nebo si ji nechají. Takové pořady se ale často jako reality show neoznačují, spíše se jim říká sondáž, ale já bych řekla, že právě tenhle typ pořadů je ta pravá reálná reality show. Ale podívejme se na pořady typu VyVolení a na to, zda jsou reálné či ne.
Začněme hned samotnými podmínkami soutěže. Už jenom tím, že jsou hráči odříznuti od světa, od běžné komunikace(telefon, internet) a sdělovacích prostředků a umístěni do uměle vytvořeného prostředí bez svých rodin a přátel, tedy ztrácí veškeré své dosavadní zázemí, těmto show ubývá na reálnosti. Vždyť kdyby šlo o reálný svět, museli by mít vše co bylo vyjmenováno k dispozici a navíc by museli chodit do práce. Je jasné, že za takových podmínek by netrávili čas neustálým popíjením, povídáním si o všem možném, či spíše nemožném a užíváním si. Tím jsme vlastně částečně u chování hráčů. Je alespoň ono reálné? Řekla bych že i jejich chování je ovlivněno tím, v jakých podmínkách se nacházejí a hlavně to, že jsou neustále pod dohledem kamer. Je jasné, že ze začátku se všichni snažili hrát někoho jiného, a nechovali se tak, jak by se chovali kdyby nebyli filmováni. Ale po nějaké době se jejich chování z části změnilo. Hráči poznali jaký kdo je, nebo jak se chová a vytvořili si na něj svůj názor. Už nemohou vycházet se všemi tak skvěle, jako v prvních dnech, kdy byli všichni nadšení. Ale nevede to myslím k tomu, že by se chovali přirozeně, tedy tak jak by se chovali doma. Jen si už zvykli na kamery a na to být někde zavření s určitými lidmi, a tak se chovají tak, aby měli co největší šanci vyhrát. S tím, že chtějí vyhrát přece do hry šli a věděli, za jakých podmínek bude hra probíhat. Žijí tedy ve vile s vědomím, že je neustále sledují kamery a potažmo veřejnost. Veřejnost, která z velké části rozhoduje o tom, zda a kdy z hry vypadnou. To znamená, že se musí snažit získat ji ve svůj prospěch, což se samozřejmě mezi tolika soutěžícími a za daných podmínek může zdát těžké. Řekla bych ale, že to zas tak těžké není. Stačí jen vyniknout mezi ostatními. A to, jak se zdá, nečiní některým sebemenší potíže (viz svlékání se při každé příležitosti a podobně). Ale jen málokdo si může myslet, že by se ten samý člověk choval stejně i v reálném životě. Možná jen nemá moc velké zábrany, ale pokud nejde o deset milionů a o to, že ho vidí desetitisíce televizních divákům, dokáže se přece jenom ovládat. Takže je vidět, že dané podmínky ve vile opravdu mění chování soutěžících, a rozhodně se nechovají tak, jak by se chovali bez kamer. Takže ani podmínky ve vile ani chování soutěžících v ní neodpovídá realitě. Je tedy na těchto reality show vůbec něco reálné, když už se tak jmenují? Osobně vidím jen jedinou věc. Ve vile nejsou herci, ale obyčejní, reální lidé z různých společenských vrstev. Takže se chovají tak, jak jim to udávají podmínky soutěže a ne scénář či režisér. Právě to je zřejmě na reality show tak přitahující pro statisíce nadšených diváků. Představují si sami sebe v situaci soutěžících, jak by ze zachovali oni, kdyby byli ve vile. A na základě toho pak mají či nemají rádi jednotlivé soutěžící a začíná napínavý boj. Diváci se stávají ovcemi a sledují show jak jen mohou. Nejen na tento fakt chtěla ostatně upozornit chorvatská televize vysíláním své Ovčí reality show. V té byly soutěžícími ovce a každá vyřazená šla na pekáč. Vítěz nezískal deset milionů, ale pouze pytel kvalitního krmiva a jeho majitel sbírku básní. Myslím si, že tím chorvatští autoři velmi jasně a vtipně vyjádřili názor odpůrců pořadů typu VyVolení, ke kterému se kloním i já. Reality show mají od reality daleko a navíc mění diváky v ovce.