Život by měl začít smrtí a ne obráceně

Zkus si to pane Bože představit a zamysli se nad tím.

Ležím ztuhlý a studený v zatuchlé hlíně, je tma a najednou se začnu hrabat vstříc světlu. Vylezu na světlo boží, jdu do domova důchodců, odkud mě za pár let vyhodí, neboť omládnu. Protože mám tučný důchod a naspořeno, budu jezdit po lázních a hrát golf. V podnikání budu hodně vydělávat a pomalu, docela pomalu budu přestávat pracovat, lidé kolem se ke mně budou chovat velice mile a laskavě. Budu žít se svou přítelkyní která bude stále mladší. Rozvedu se. Ztratím ji, ale to mi nevadí protože mám ženu, která je stále mladší, milejší a štíhlejší. Máme děti které jsou stále menší a roztomilejší. Mám spoustu skvělých milenek, kterých je stále míň. Ožením se. Poznávám ženu do které se zamiluji. Až skončím s prací, budu studovat. Mám dost peněz, abych si vychutnával studentský život plnými doušky. Zkusím to s drogami, v hlavě nemám nic jiného než ženské a celý den si můžu nalévat alkohol do palice. Až z toho dostatečně otupím, nastane čas jít do základní školy. Ve škole budu rok od roku blbější, až z ní konečně vyletím. Potom si budu pár let hrát na pískovišti a nakonec se budu válet 9 měsíců v děloze. A svůj život ukončím jako orgasmus.

No řekni Bože, nebyla by to paráda?