Tma
Je půlnoc Venku se tma už plouží. vymetla bezpočet louží inkoustových. Vloží pod polštáře z měsíce kus záře a pár podivných pohádek snových. Do vlasů démanty si vpletla, na šatech s odrazy světla probíhá krajem a do oken kouká, píseň Ti do ucha brouká, po vlasech hladí, do spánku ladí … Brou … brou .... brou …..
