beznázvová II.
Vlny zněle dunípod hlukem zvonu,
jenž osud mi odbíjí.
Však mám před sebou clonu,
jež zastírá mi zrak.
Výhled krásný tak
spadá k mým nohám,
kde spláchnut oceánem
vniveč upadá.
Na úkor mušlí vdovám
padá zpět
k sentimentálním mým vlohám.
