volný překlad (prosinec 2012) http://www.youtube.com/watch?v=dtgoDXEOxTM&list=FLHFRk42fOujQ3X42ydtVHGg&feature=mh_lolz
Jednou má dcera, ještě coby pěkná a kyprá blondýnka, jela tramvají do práce. Přesně vidím ten unylý pohled 18-tileté dívčiny, jak přehlíží davy (je totiž dalekozraká, takže s brýlemi vypadá, jako když...
Lidé by se měli věnovat zaměstnání podle toho, k čemu jejich všeobecná dovednost inklinuje. Jsem třeba přesvědčená, že můj syn měl být střelmistrem či jiným demoličním mistrem, neboť dokáže zlikvido...
Když jsem dorazila na místo, bylo zataženo. V drobných loužích se odrážely umolousané mraky, válející se sem tam po obloze jak hadry na nádobí - jen sprchnout. (Však tuhle hrozbu čas od času splnily, ...
Probudila se trochu jinak než v ostatní dny. Protáhla pomalu prsty do tmy. Prostředníček... prsteníček.... Cítila, jak teplo ze zahřáté dlaně uniklo do prostoru a venkovní vzduch zastudil. Rozmrzele z...
Slunce se náhle rozprostovlasatilo a své husté pačesy rozhodilo do krajiny. Zacuchané paprsky světla se propletly jehličím a sem tam se zachytily na zvětralých zdech polorozbořeného hradu. Část z nich...
Abych pravdu řekla - asi jsem se sekla. Myslela jsem, že vlak je rychlíkem, když rychle jezdí tam a sem. Opak je pravdou - jede jak osobák!! Jen rychlejší o to je ten vlak, že v každé stanici nes...
Dnes možná že pít budu víc než pil jsem včera. Proč právě teď do očí lže mi moje vlastní dcera.
Promiň, že nenaslouchám Tvému hlasu. „ K ĎASU!!“ zařvat bych místo toho chtěla. A poslat Tě tam zcela.
Vypálit do CéDéčka bych dala Tvou tvář, abych ji znala, doma bych si ho potom pořád hrála, Tvou dlaní svou tvář celou bych osahala.
Klukovské oči a úsměv primadony. S lehkostí šviháka rozesmáté tóny do myšlenek mých vpravuje. Blíží se, i vzdaluje…. Protéká rukama, jak voda, jako čas. Pavoučí nití, tenčí nežli vlas spojuje...
Oparem zamlžené v ránu Když vstanu Dech země I odrazy střech ve mně. Zvlněné světlo měsíce Luceren rozžaté svíce Město mi k nohám pokládá Parky A letní nálada pocitů řeku Na ramena plášť star...
Tiše se vítr nocí krade, pohladí stromy, na zahradě pohladí květy, ptáky spící, zalaškuje si s večernicí. Do kraje potom rozhodí vůni, co ve snech navodí člověčí duši něhou, láskou. Sváže s...
Je půlnoc Venku se tma už plouží. vymetla bezpočet louží inkoustových. Vloží pod polštáře z měsíce kus záře a pár podivných pohádek snových. Do vlasů démanty si vpletla, na šatech s odrazy svě...
Copyright © mars69 2000-2013, webmaster@people.cz