stojim na balkone cumim do oken, a nikde nic nikde nic neni, zadni lide, zadne duse ... nikde nic ... plivnu dolu "plesk" libi se mi ten zvuk kdyz se plivanec rozmazne o chodnik ... prij...
ještě se usměj, z nosních dírek ti teče fialová barva. dýcháme stejně jenom pěnu. a naše dýchánky v pěnové koupeli... ještě se pousměj, z vlasů se sype sníh černý jak dehet. říkáme stejně j...
z oken jak z obrazů, dívám se do světa, a nic mě nemrzí, a mokrá cesta nic, ti lidé nevědí, jak krásně mlčí se... z oken jak z obrazů, vídám jen mládence, a všechna děvčata jsou doma, nic... ...
jak posedlí orli v oblacích kroužíme nad sebou i v sobě zašlá sláva v tichých ovacích předčasní v jakékoli době
Jsou dny, noci, hodiny a chvíle, kdy bychom rádi zastavili čas. 3. 6. 2000
... brouzdával podél náspů. měl rád tu skrumáž ptačích koster, rezavého kamení a vývržků civilizace. učil se rozpoznávat plevel rašící zpod pražců. občas na něj někdo plivl z okénka, ale málokdo se v ...
... večer se zdržel U Pivásků a vypil se tam z podoby. domů se dostal vodovodem. žena ho přivítala křikem ...
Bolí mě to a není tu nikdo kdo by mě pohladil. A není rtů, které by mě políbili. Proč tu není tvář, která by řekla "jen tebe mám rád"? Je to s tebou krásný, ale vědět, že krása tak nič...
pokus o vystihnutí lidí, se kterými se běžně stýkáme
Tonul ses a hledal steblo a ja ti podala dusi od traktoru. uplavalo ti padlo a ja ti dodala benzin do motoru. Ptal ses:"Mela bys nekdy cas?" Ja souhlasila, abys tady zhas. "A kdyztak, ...
V rozporu s normálem za úplňku s polovičním měsícem vyrostla podivná růžolící krása. Originál mezi tisícem, myšlenek mých odlišných spása.
pavoučí sítě s kapkami rosy třpytící se ve svitu Slunce, jehož paprsek mě bere za ruku a v nebeské výši míříme za horu snů k jezeru zapomnění, kde extáze štěstí vládne časem a tam oddáváme...
Copyright © mars69 2000-2010, webmaster@people.cz