Celovečerní film Nesvatbov režisérky Eriky Hnikové od prosince 2010 v kinech

Nový film Eriky Hníkové Nesvatbov vstoupí 9. prosince 2010 do kin s podtitulem Srdce si nedá poroučet.

NesvatbovRežisérka Erika Hníková natočila třetí celovečerní film po úspěšných dokumentech Ženy pro měny a Sejdeme se v Eurocampu. Česká kina tak uvedou 9. prosince 2010 nový film o proměně partnerských vztahů a vzrůstajícím počtu tzv. singles s názvem Nesvatbov. Erika Hníková jezdila kvůli svému novému filmu téměř tři roky na východní Slovensko, kde v obci Zemplínske Hámre našla starostu, který se snaží všemožně dát dohromady třicátníky, kteří zbyli na ocet. Ke svému boji s třicátnickou samotou používá nejrůznější prostředky: nabízí ve vsi nemalou finanční odměnu za každé nově narozené dítě, nabádá místní rozhlasem k plození dětí a nakonec uspořádá seznamovací večírek pro "nezavrabčené".

Starosta obce spolu s obyvateli Hamrů a dalšími lidmi z okolní vesnic film viděli při předpremiéře uspořádané přímo ve vsi. Starosta pak tvůrcům vyslovil srdečné poděkování a uznání za pozitivní vklad do hezčí budoucnosti následujících generací. "Snažil jsem se do řešení tohoto problému zainteresovat i ostatní starosty z regionu, ale setkal jsem se jen s výsměchem a úšklebky. Většina starostů obcí na tento problém prostě ještě nedozrála," řekl starosta Jozef Gajdoš. Jako hlavní příčiny samoty svých třicátníků uvádí u většiny chlapů alkoholismus, u malé skupinky upřednostňování práce před jinými zájmy, u žen je to pak podle něj pohodlí domova a mateřská křídla, která tvoří pocit skoro absolutního bezpečí. Navíc jde o nedostatek příležitostí se potkat a seznámit. To je taky důvodem, proč starosta středně velké obce, bývalý generál ve výslužbě, uspořádá seznamovací večírek. Ten zachycuje až s formanovskou poetikou režisérka Hníková ve značné části svého filmu. Film Nesvatbov má kromě starosty tři hlavní hrdiny: Moniku, Janča a Ďoďa. Všem jim je třicet pět let a všichni žijí na Hámrech v domcích se svými rodiči.

"Lidé, kteří do pětatřiceti let nezaložili rodiny, jsou samozřejmě ve všech evropských vesnicích i městech, ale problematika nezadaných lidí ve městě a na vesnici je podle mého názoru odlišná," vysvětluje Erika Hníková. Myslí si, že film o singles by se dal natočit v jakékoliv jiné vesnici v Evropě, ale Hámre jsou specifické právě svým starostou. Sociolog Martin Tomášek říká: "Erika Hníková ve svém dokumentu odhaluje obraz těch, kteří z venkova neodešli a příliš velkou volbu nemají. Paradoxně ani ti ve městech s neomezenou volbou ani ti s tou omezenou na venkově nenalézají životního partnera. Snaha starosty pokoušejícího se postarat o demografický vývoj exponuje pitoreskní obraz našeho změněného současného světa." Pro Eriku Hníkovou bylo při natáčení nejtěžší sblížit se s místními lidmi a hlavně najít ve vesnici svobodné třicátníky, kteří by se chtěli nechat točit. Film je i proto natočen na HDV kameru, štáb navštěvoval často své hrdiny doma nebo v práci, menší kamera tak v lidech nevyvolávala pocit, že jde o nějaké velké natáčení.