Pozvánka do divadla - Divadlo Rokoko uvede hru Kauza Divá Bára

Premiéru hry Kauza Divá Bára uvede 12. dubna 2008 pražské Divadlo Rokoko. Poutavé drama podle známé předlohy Boženy Němcové nastudoval výrazný slovenský režisér Dodo Gombár.

Divou Báru ztvární Barbora PolákováInscenace s Barborou Polákovou v titulní roli není jen adaptací známé české povídky, ale je i pohledem na svět divadla. "Bára, nekonformní, emancipovaná dívka, dráždí své bigotní okolí stejně, jako dráždila Božena Němcová maloměšťáckou společnost své doby," říká dramaturgyně Věra Mašková. "A stejně jako Bára, i její autorka brala svůj osud do vlastních rukou a bojovala ztracený boj za právo na důstojný a svobodný život," dodává. Němcová je jednou z mála českých žen, které vzrušují i sto let po smrti stejnou měrou literární vědce i bulvární redaktory, seriozní básníky i pisálky. Skvělé dílo největší ženy české historie, milované i zatracované, dodnes vzbuzuje řadu otazníků a láká ke zpracování.
Socha Boženy Němcové v České SkaliciV době, kdy Božena Němcová psala povídku Divá Bára, tedy v roce 1855, prožívala jedno ze svých nejtěžších životních období. Liberalizace poměrů v Čechách byla v nedohlednu: Josef Němec byl vyslán na Slovensko a rodina se potýkala s velkou bídou. Vydávání knih provázela spousta prosebných dopisů o nuzné zálohy a honoráře, které Němcovou ještě víc psychicky deptaly. Spisovatelka musela čelit ještě další ráně: její milované dítě, nejstarší syn Hynek, v té době zemřel. Dílo Boženy Němcové přesto žádné stopy smutku a zoufalství nenese. I v tom se odráží autorčina neuvěřitelná duševní síla. Její povídky inspirovalo venkovské prostředí, které důvěrně poznala, když byl její manžel za své nepohodlné politické názory překládán z místa na místo. Právě na vesnici nacházela Němcová poutavá pohádková schémata a barvité lidské charaktery, které dokázala vystihnout s neobyčejnou přesností. Její osobní situace se do její tvorby promítla alespoň potud, že vždy tíhla k výjimečným, svobodomyslným postavám. Také Divá Bára, podobně jako ona sama, stojí mimo konformně uvažující společnost, se kterou se musí osudově střetnout.