Válečný kurz aneb pozor natáčí se Tobruk

Několik svěřenců Václava Marhoula se v červenci 2007 ve Vojenském výcvikovém prostoru Dědice u Vyškova účastní kurzu, který je připravuje na podzimní natáčení filmu Tobruk v Tunisku. Herci se pod slunečními paprsky potí v uniformách, plazí v prachu, dusí v kouři a spí maximálně 3 hodiny denně. Pojďte se s námi podívat, jaké je to být hercem.

O tom, že být hercem není někdy
Major Václav Marhoulžádná sranda, ale pořádný kus dřiny se v těchto dnech mohou přesvědčit režisérovy svěřenci, kteří se v mundurech, prachu, potu a  nesnesitelném vedru dobrovolně připravují na náročné natáčení připravovaného válečného dramatu Tobruk. Účelem kurzu na Výcvikové základně NATO u Vyškova není jen základní vojenská příprava herců s ohledem na fakt, že nikdo z nich neabsolvoval vojenskou základní službu, ale také patřičné navození atmosféry pro plánované natáčení filmu v Tunisku a zároveň ověření svých vlastních fyzických a psychických hranic. Herci se proto v průběhu kurzu podrobují sérii testů ze strany vojenského psychologa.

Fotky jako ze skutečné válkyHerci cvičí s replikami zbraní,
Michal Novotný je jednou z nejznámějších tváří filmukteré naši vojáci používali při svém působení u Tobruku, aby mohli na konci srpna, týden před samotným natáčením, v tuniské poušti absolvovat druhý kurz se stejným zaměřením, který však bude koncipován přímo pro potřeby pouštní bojové činnosti.   

Výcvik je rozdělen na 5 výcvikových dnů a 3 dny komplexního výcviku, přičemž výcvikové dny jsou po vždy 10 padesátiminutových výcvikových hodinách plus nechybí ještě večerní a noční
Jan Meduna si balí svou plynovou maskuzaměstnání. Mezi vojenské činnosti,
Herci se plazí v dusivém prachukteré na herce čekají, patří pořadová příprava, ženijní příprava, střelecká příprava, taktická příprava, orientace v terénu, průzkumná činnost, zdravotnická příprava nebo hlídkování. Výcvik má „drilovou" formu, není tudíž dbáno na žádný výjimečný status cvičících.

U nás v Česku není zvykem herce připravovat na film přímo v terénu a drilovou formou. V Americe je to ale u válečných filmů naprosto běžné - vzpomeňme na
Na obhlídkách v Africe před natáčením„Četu Olivera Stonea, který nechal herce válet se tři týdny v bahnu v pralesích.  Mým cílem je herce, kteří  neabsolvovali vojenskou prezenční službu, připravit na ještě horší podmínky v Africe, kde je čeká
Petr Lněnička a Michal Novotný při nástupupětačtyřicetistupňové horko," vysvětluje scénárista a režisér filmu Václav Marhoul důvody toho, proč spolu s profesionálními instruktory nutí herce v těchto tropických teplotách vykopávat úkryty v poli prachu nebo se pařit v šedesátistupňovém vedru v plynové masce. „Netrápíme je bezdůvodně. Chci, aby se do pocitů vojáků vžili a měli pravdivé a autentické zážitky.

Petr Vaněk hraje druhou nejvýznamnější roliS herci zvyklými na komfort a
Petr Vaněk, Petr Lněnička a Michal Novotný odpočívají po náročném výcvikuvlídné zacházení se prostě nikdo nemazlí. Spí maximálně tři hodiny denně, vstávají v šest a v noci jsou buzeni na noční cvičení. Jídlo mají jen na příděl, ráno mají deset minut na snídani a koupel. Není čas zvládnout obojí, takže si musejí vybrat. Spojení s rodinou neexistuje. Civilní oděv a mobilní telefony byly hercům odebrány hned při nástupu do kurzu. Alkohol je přísně zakázaný, neomezený přísun mají herci pouze cigaret a vody.

Překážky jsou zatraceně horké a vratkéKromě jediné menší
Za nekázeň herci musejí platí klikykomplikace v podobě odchodu jednoho z herců, který tlak a zátěž psychicky nevydržel, si ovšem režisér herce moc pochvaluje. „Nestěžuju si, spíš naopak, skvěle si u toho čistím hlavu," říká jedna ze známějších tváří v hereckém ansámblu Matěj Hádek a mluví asi za všechny. Přestože je na nich znát únava, která se bude každým dnem ještě stupňovat, do každé činnosti se vrhají s vervou a vypadají spokojení sami se sebou.

Robert Nebřenský jako zapálený bojovníkNa straně spojenců dobrovolně bojovalo ve 2. světové válce v severní Africe 1 800 československých vojáků. Na všech frontách jich po dobu tohoto strašlivého válečného běsnění padlo nebo zemřelo téměř 8 000. 
Průchod tunelem plného napalmového dýmuFilm Tobruk je v hluboké úctě věnován všem českým a slovenským veteránům 2. světové války, především pak příslušníkům Československého pěšího praporu 11 - Východního, kteří po boku Angličanů, Australanů, Poláků a Jihoafričanů na podzim roku 1941 bránili před německými a italskými jednotkami poslední Spojenci ovládaný strategický přístav na severu Libye, Tobruk.

Václav Marhoul na obhlídce v AfricePředpokladem útoku na Suezský kanál je dobytí Tobruku... Adolf Hitler

Scénárista a režisér Václav MarhoulTobruk je místem, které musí být bráněno do posledního muže bez jakéhokoliv pomyšlení na ústup...  Winston Churchill

Děj filmu nás zavede na podzim roku 1941 do obleženého přístavního města Tobruk v severoafrické Libyi, kam je odvelen k obraně i československý prapor. Mezi jeho příslušníky je i mladý voják Jiří Pospíchal. Jeho naivní a idealistické představy o hrdinství a válce jsou syrově konfrontovány s nesnesitelným peklem africké pouště, dennodenním ohrožením života a všudypřítomnou smrtí. To vše si u něj vybírá svoji krutou daň, kterou umí vyměřit jen válka.

Jan Meduna překonává vodní překážkuA na koho z herců se můžeme v novém filmu těšit? Hlavní roli vojína Jiřího Pospíchala ztvární jako svůj filmový debut Jan Meduna, kterého známe jako herce z pražských divadel  (Vinohradské divadlo, Švandovo divadlo a Činoherní klub). V dalších rolích se představí Petr Vaněk, Kryštof Rímský, Martin Nahálka, Michal Novotný, Radim Fiala, Matěj Hádek, Andrej Polák, Petr Stach, Petr Lněnička, Petr Halberstadt nebo textař, kapelník, zpěvák, kytarista a herec Divadla Sklep Robert Nebřenský.

Premiéra filmu Tobruk je naplánována na září roku 2008, tak doufejme, že  se herci pod horkým africkým sluncem neusmaží ve vlastním potu.

Foto 2media.cz