Kultura

Národní galerie otevřela dveře

Národní galerie otevřela o víkendu své dveře zdarma pro všechny návštěvníky. Stalo se tak u příležitosti 211. výročí jejího založení. Opravdu hezčí narozeniny si Národní galerie snad ani nemohla přát. Návštěvníci mohli shlédnout zajímavé výstavy a stálé expozice v 8 výstavních prostorách Národní galerie po celé Praze.

Národní galerie otevřela dveřeNaším prvním cílem byl v neděli 4. 2. Veletržní palác, kde byl mimo jiné připraven doprovodný program s názvem Omalovánky za účasti akademického malíře Martina Mainera. Martin Mainer
Martin Mainer
V malé dvoraně Veletržního paláce rozdával tento umělec své úsměvy a maloval různé kresby „na míru". O Martina Mainera byl ve Veletržním paláci velký zájem, dokonce se na něj stála dlouhá fronta. Akce Omalovánky probíhala na podobném principu jako ty pravé dětské omalovánky. Po přisednutí dotyčné osoby ke stolu společně s Mainerem mistr po krátkém dialogu a „oťukání" objektu začal vytvářet obraz podle svých dojmů. Modelovi dokonce vysvětlil, proč které tvary na obrázku používá a jakou mají symboliku. Národní galerie otevřela dveřePo nakreslení hlavních obrysů, většinou černým fixem, se model přesunul k dlouhému stolu společně se všemi předchozími modely, kde si svoji omalovánku dotvořil, což znamená vybarvil. Národní galerie otevřela dveřeBylo až překvapující, že Mainer po celou dobu akce (tedy pět hodin) čile komunikoval s kreslenými objekty i svými známými a mile se usmíval.

Na stole opodál ležela kniha s nápisem životopis Martina Mainera. Nedalo mi to a otevřela jsem ji. Bylo to celkem vtipně napsané čtení. Nejvíc mě zaujalo, že Martin Mainer kladl důraz na svůj životopis už  od samého narození, Národní galerie otevřela dveřea tak jsme se mohli dozvědět, že se narodil v půl deváté večer 31. října 1959 v ostravské porodnici (všimněte si, že nadějní umělci se rodí vždycky v noci a také v tuto dobu většinou pracují). Následoval výčet mistrových výstav. Zajímavá byla prezentace promítaná na zeď, která představila Mainerovy každodenní ranní kresby a obrázky z cyklu Thetové vytvořených spolu s dcerami Marií a Karolínou.

Národní galerie otevřela dveřeVe Veletržním paláci jsme také navštívili expozici v 1. a 2. patře, kde jsme se kochali výtvory mistrů od počátku až do konce minulého století, tedy dvacátého. Byla zde představena hlavní díla autorů českého výtvarného umění, nechyběly ani ukázky architektury, nábytku, fotografie a ukázky designu.

Plastika Karla Nepraše Velký dialog
Plastika Karla Nepraše Velký dialog
Vděčnými obrazy pro běžného návštěvníka jistě budou „Úděs" od Toyen a „Krajina s hnízdy" Ladislava Janouška. Velkou škálu pocitů vyvolává Zdeněk Beran. Poté, co se návštěvník na abstraktních malbách a konkrétních kresbách přesvědčí, že tento umělec „malovat asi umí", je vržen do nepochopitelného smetiště odpudivých objektů, kterým se říká „Rehabilitační oddělení Dr. Dr.". Pokud hned zhnuseně neodejde, má možnost si přečíst historii „vývoje" tohoto odpadu, která v něm nejspíše vyvolá pocit, že asi tedy jde o expozici, ale „proč?!". Národní galerie otevřela dveřeEmocionální jedinci s pocitem „proboha proč?!" v hlavě odcházejí a pár minut plně nevnímají okolní dílka.

Na jiné myšlenky je přivede často až design 60tých a 70tých let. Je možné tu slýchat nadšené věty „jé, takový telefon ještě máme doma" nebo od starších návštěvníků „na té Čezetě jsem jezdil pro trávu králíkům". Puntičkářům neujde, že většina věcí z 60tých let vypadá, jako by je navrhl jediný člověk. Ano, byl to průmyslový návrhář Zdeněk Kovář nebo některý z jeho žáků či nástupců, jenž inspiroval. Při navrhování výrobků zdůrazňoval plasticitu tvaru podpořenou detailní studií lidské anatomie. Společně s Františkem Kardausem navrhl v roce 1954 koncepci reprezentačního vozu Tatra 603, který sklidil velký úspěch na Světové výstavě v roce 1958 v Bruselu. Národní galerie otevřela dveřePo těchto exponátech již běžný návštěvník jen rychle okem přelétne plastiky v nižších patrech, ale detaily raději nechá na jindy. Rozsah výstavy ve Veletržním paláci vyžaduje pro prohlédnutí delší dobu, než kterou průměrná rodina vydrží v nepřetržitém soustředění bez svačiny.

Národní galerie otevřela dveřeZajímalo nás i středověké gotické umění, proto naše další kroky směřovaly do kláštera sv. Anežky České. Tento klášter klarisek byl založen zřejmě roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., jejíž hrobku naleznete uvnitř kláštera. Expozice v Anežském klášteře představuje středověké umění, a to hlavně náboženské deskové obrazy např. od Mistra Theodorika (ano, to jsou ty postavy s velkými nosy a zornicemi širokými tak, jako by se právě vrátily s rozkapanýma očima z očního vyšetření) nebo Mistra Vyšebrodského oltáře. Ambit kláštera svaté Anežky České
Ambit kláštera svaté Anežky České
Zajímavé jsou také vyřezávané dřevěné madony. My jsme se ale nejvíc těšili do přízemí kláštera, kde je nádherná křížová chodba, které se také říká ambit. Uchvacující je vnitřní čtvercový dvůr se starou jabloní, kde můžete odpočívat na lavičkách pod pnoucím se břečťanem. Kubistický Dům U Černé Matky Boží
Kubistický Dům U Černé Matky Boží
Obhlédli jsme také přilehlé místnosti, které místy obrůstaly hojně plísní, a prostory kostela.

Dáda na závěr ještě projevila velmi velký zájem o kostky, tak jsme se vydali do kubistického Domu U Černé Matky Boží, který je nejslavnější památkou českého kubismu vůbec. Dům U Černé Matky Boží pochází z dílny tehdy jednatřicetiletého Josefa Gočára. Kubistické schodiště
Kubistické schodiště
Dnes se zde můžeme seznámit s nejznámějšími českými kubisty jako byli Emil Filla či Bohumil Kubišta. Najdeme tu i výtvarná díla Josefa Čapka, Václava Špály nebo Jana Zrzavého. Interiéry doplňují charakteristické plastiky Otto Gutfreunda a ukázky kubistického nábytku.

Sacher dort na kubistickém talířku
Sacher dort na kubistickém talířku
Je zajímavé, že kubismus v architektuře a užitém umění je pouze českou doménou, a tak si naše česká kubistická privilegia sladce vychutnáváme nad šálkem horké čokolády se šlehačkou a Sacher dortem v 1. patře domu U Černé Matky Boží v kubistické kavárně Grand Café Orient. Tato kavárna byla také navržena Gočárem, který použil kubismus zcela všude - od vlastní fasády domu přes schodiště, nábytek, lustry až po detaily v podobě věšáků na kabáty či dezertní talířky. Kavárna byla ve 20. letech zrušena a teprve po 60 letech znovu otevřena. Ještě štěstí, že jsme se narodili právě včas.

Národní galerie otevřela dveřePokud jste si o víkendu nestihli zdarma prohlédnout některou z výstav a nebo jste se víkendové akce nezúčastnili vůbec, vydejte se do výstavních prostor Národní galerie kdykoliv jindy (kromě pondělí, to je zavírací den), protože jistě objevíte pár výtvorů, které stojí za to.

Blíže se dozvíte o aktuálních výstavách a stálých expozicích na stránkách Národní Galerie Praha

Martin Mainer ve Veletržním paláci
Martin Mainer ve Veletržním paláci

Mainerovy Omalovánky
Mainerovy Omalovánky
Ikona spolu s procesním křížem Svatováclavského pokladu
Ikona spolu s procesním křížem Svatováclavského pokladu
Národní galerie otevřela dveřeČtvercová vnitřní rajská zahrada kláštera
Čtvercová vnitřní rajská zahrada kláštera
Majestátní interiéry kostela Anežského kláštera (klášter klarisek a minoritů)
Majestátní interiéry kostela Anežského kláštera (klášter klarisek a minoritů)
Omalovánky Martina Mainera video
Omalovánky Martina Mainera

Editor: Janinka
Vytvořeno: 05.02.2007 08:42
Poslední změna: 09.03.2007 10:38

RSS

Hodnocení: 3.89 (9x)
5-skvělé
4-dobré
3-průměr
2-nic moc
1-nepovedené



Copyright © mars69 2000-2021, webmaster@people.cz