Deník z ozdravného pobytu v Posedarje aneb červenou omáčku už nechceme

Den sedmý
Jako každým rokem i letos vyrazily děti se Zdravotní pojišťovnou METAL-ALIANCE na ozdravný pobyt k moři. Tentokrát si děti užívaly moře, sluníčka a her v chorvatském městečku Posedarje. Na následujících stránkách se můžete začíst do deníku ze IV. turnusu, který se konal od 25. 7. do 10. 8. 2006. Deník je přepsán zcela autenticky i s gramatickými perličkami.

Milý deníčku,

dnes musíme vstávat o půl sedmé a snídani máme v sedum hodin. Je to na prd. Nikomu se nechce vstávat. Ráno přišla Katka a vzbudila nás (no hnus).

Když jsme se nasnídali nastoupili do bílého autobusu Setra a jeli jsme. Polovina lidiček spala a s nimy i já, když už jsme byli v městečku. Nemůžu napsat v jakém protože si to nikdo z nás nepamatuje (pozn. jednalo se o městečko Skradin).

Nasedli jsme na takovou vachrlatou kocábku a jelo se do "nacionálního" parku Krka. Neo nebo jak se jmenuje (pozn. jmenuje se Mio) nám rozdal lístky a šlo se asi po necelých 100 metrech se došlo na most tam jsme hodili "čočku" :o) na vodopády a někdo si zalezl do stínu a někdo do vody. Řeka byla naprosto bezkonkurenční ani moře nebylo lepší.

Potom se šlo na vyhlídku a ještě nahoru okolo dílny kováře a k mlýnským kamenům kde se z kukuřice dělala   mouka. A byl tam i oslík. Bylo tam i jezírko s rybamy když jsem tam hodil chleba tak byli jak pyraně.

Už jsme zase v autobusu, zase se  spí a vedoucí si fotí spící "případy". Dojelo se do městečka tam nás řidič nechal asi hodinu zevlovat a tradá zpět.

Dojeli jsme do...(opravdu nevím jak to popsat hotel nebo penzion?)

K večeři byla "červená vomáčka" a těstoviny*.

Po večeři šel dvou nebo tří-desítkový chumel hrát přehazku nejdříve hrál Team 1 vs Team 2 (nic zajímavého) nastoupil hvězdný tým: Já (Petr H.) Jarek, Jarka proti čtyřem lidem ale v prvním setu jsme byli čtyři a vyhráli jsme ho asi 15:12 v tom druhém už jenom ve třech a nadrtili jsme je 15:8 good ne? Zítra by jsme měli hrát s vítězi z tamtoho zápasu.

Tag ZDUŘ deníčku ;o)

* pozn. autora: Ráno byla červená pomazánka potom z ní vytvořili červenou polévku a nakonec večer  červenou omáčku. Já osobně přežívám na vekách.

Průběh osmého je přiblížen zde