O kouzelné šupince

aneb jedno z Kubíkových pohádkových dobrodružství

Jednou v létě za největších veder se narodil malý Kuba. Byly to 4 kg lásky a štěstí. Maminka s tatínkem se toho dne stali nejšťastnějšími lidmi pod sluncem. Mladý tatínek svého synka řádně zapil jak se sluší a patří. A novopečená maminka odpočívala a načerpávala nové síly pro své miminko. Malý Kubík se zatím seznamoval se světem lidí a vše začínal teprve objevovat. Pláčem vyjadřoval své potřeby útěchy a hladu. Maminka spolu s tatínkem si přivezli malého drobečka domů do malého domku. A všechny babičky a dědečkové se společně radovaly z malého Kubíčka. Maminka hrdě vozila svého potomka v kočárku. A společně se procházeli a seznamovali s přírodou.

Až jednou o Vánocích se stalo něco zvláštního! Vánoce jsou úžasné pro každé dítě takže i Kubík se těšil na své první Vánoce. Jakubovi bylo 6 měsíců a uměl si broukat a už rozpoznal své milované rodiče a dokázal je obdarovat milým úsměvem. Den před Štědrým večerem byla spousta práce. I malý Kuba cítil tu báječnou atmosféru Vánoc a sladkou vůni vánočního cukroví, které pekla maminka v troubě. V kuchyni vládla maminka a ta rozdávala úkoly. Tatínek měl na starost naporcovat kapra, kterého chytil v řece. Tatínkovi to dalo opravdu velkou práci než kapra naporcoval, ale nezoufal si a zvesela se pustil do díla. Nejprve odstranil šupiny a dal 3 stranou, jak bývá vánočním zvykem. A pak nožem řezal kapra na plátky. A za chvíli měl hotovo. Maminka zatím Kubíkovi broukala do ouška vánoční koledy, aby ho pěkne uspala a uložila ho do postýlky. Kubík chvilku pobrekávala až najednou usnul. Maminka šla za tatínkem do kuchyně a ten se jí mohl pochlubit hotovou prací. Ukázal jí i ty tři šupinky, co dal na stranu do vánočního keramického domečku, do kterého se dává svíčka, aby se domeček pěkně rozsvítil... "Místo svíčky jsem tam dal 3 šupinky", říká tatínek mamince. Maminka se pousmála a pochválila tatínka. Sama dál pokračovala v přípravách na štědrovečerní večeři a tatínek se odebral do obývacího pokoje, aby zatím připravil vánoční stromek. Říkal si pro sebe: "musím ho seříznout a pak pěkně dát do stojánku". "Bééééééééé", ozvalo se z pokoje. "Kubík se probudil", volá tatínek na maminku. A maminka už jde za Kubíčkem, "asi má hlad", říká si maminka. A opravdu, Kubíček je hladový. "Maminka ho zatím nakojí a já ten stromek připravím", říká tatínek. Kubíček se najedl a byl ohromně zvědavý na to jak jeho rodiče pokračují v přípravách na Vánoční svátek. Maminka ho drží v náručí a ukazuje mu ty 3 vánoční šupinky. "Kubíku ty jsou pro štěstí", říká mu a Kubík si je s velkým zájmem prohlíží. Pak ho posadí do sedačky a nechá ho chvíli samotného v kuchyni. A co se nestane! Najednou se jedna z těch šupinek zablýskne a zatřpytí a říká Kubíkovi, "já jsem kouzelná šupinka a pomohu ti splnit jedno tvoje vánoční přáníčko", říká mu. Kubík nechce vlastním uším a očím věřit a říká jí, "to je báječné, moc bych si přál, aby na štědrý den padal sníh. Chtěl bych vidět poprvé jak padá sníh. Pěkné velké bílé vločky". A ona mu říká : "milý Kubo, jelikož jsi na tom světě krátce splním ti tvé tajné přání, mysli na své přání na śtědrý den a uvidíš, že začne padat sníh". Kubík jí poděkoval a za chvilku si pro něho přišla maminka a odnesla ho k tatínkovi, aby si i on s Kubíkem chvilku pohrál.

Té noci Kubík nemohl usnout. Stále myslel na to, co mu řekla kouzelná šupinka. Strašně moc si přál vidět padat sníh. A říkal si: "Ráno až se probudím ze všeho nejdříve se podívám z okna jestli už nesněží". A také se opravdu podíval a byl mile překvapen. "Sněží sněží", říká maminka tatínkovi a Kubík se ve své postýlce usmívá. Dostal opravdu ten první nejhezčí dárek k Vánocům.