Filosofické pojednání o kvalitě života

Každý máme jeden život, ale často se chováme, jako by to byl jen trénink na nějaký další...

Profesor filosofie stál před svou třídou a na stole před sebou měl několik předmětů. Když začala hodina, vzal beze slova velkou prázdnou sklenici od majonézy a začal ji plnit kameny velkými asi 5 cm. Když ji naplnil, zeptal se studentů, jestli je plná. Studenti souhlasili.
Pak vzal profesor krabici oblázků a vysypal je do sklenice. Trošku s ní zatřepal a oblázky vyplnily mezery mezi většími kameny. Potom se opět zeptal studentů, jestli je sklenice plná. Studenti opět se smíchem souhlasili.
Nyní vzal profesor krabici s pískem, vysypal ho do sklenice a písek samozřejmě vyplnil i ty nejmenší mezery.

"A nyní si představte," řekl profesor, "že to je váš život. Kameny jsou ty podstatné věci - vaše rodina, váš partner, vaše zdraví, vaše děti - zkrátka věci, které v případě, že vše ostatní ztratíte, stále dokáží naplnit váš život. Oblázky jsou ostatní věci, které také stojí za povšimnutí - vaše práce, váš dům, vaše auto. Písek, to jsou všechny ostatní maličkosti."

"Když naplníte sklenici nejprve pískem, nezbyde žádné místo pro kameny a oblázky. A stejné je to i v životě. Pokud vynaložíte veškerou energii na maličkosti, nebudete mít prostor pro důležité věci. Věnujte pozornost věcem, které jsou důležité pro vaše stěstí. Hrajte si se svými dětmi, najděte si čas na zdravotní vyšetření, jděte si se svým partnerem zatancovat. Vždy vám zbyde čas na práci, na úklid domu, nebo na uspořádání párty. Starejte se především o kameny - o věci, které mají opravdu význam. Stanovte si svůj žebříček priorit. Zbytek je jenom písek."

Na to vstal jeden ze studentů, vzal sklenici, kterou profesor i ostatní studenti měli za plnou a nalil do ní láhev piva, které si samozřejmě našlo svoje místo a sklenice byla teprve nyní opravdu plná. To dokazuje, že bez ohledu na to, jak plný je váš život, prostor na pivo se vždycky najde...