Próza a příběhy - Příběhy obyčejného člověka

5. Černý pasažér

Jak oblbnout revizora a přelstít úřední osobu, to je Pepovo virtuózní číslo.

Černý pasažér

Pepa není žádnej svatoušek, naopak, je to pěknej pacholek. Tak třeba jezdí autobusem načerno. On tomu ale neříká černá jízda, ale umění přelstít úřední osobu. Pepa si prostě z černý jízdy udělal virtuózní číslo. Dá se říct, že úplně vědeckou práci na bázi několika metod - aby to vypadalo vznešeně. Myslíte si, Zdeňka ho odrazovala a snažila se dostat z té šikmé plochy černýho pasažéra? Ale to víte, že ne. Naopak, ta ho samozřejmě bezmezně podporovala. Jak známo, blázen k bláznu sedá. V tu dobu jsem taky pochopil, proč se vzali. Pravda, blázni se vyskytujou, ale takhle hustě jen zřídka.

Teď vám popíšu několik metod, který Pepa používal.


Metoda - NOHNARAM

To je zkratka - nohy na ramena. Tu používal často, ale když ho revizor poněkolikátý dohnal a chytil a Pepovi se nepodařilo revizora přesvědčit, že je chromej invalida v důchodu, zvolil metodu raději jinou.
Třeba Důstojník, to znamená, že dělal blbýho:
Revizor: "Prosím jízdenku."
Pepa: " Jízdenka, počkejte, jakou myslíte? Já jich mám víc. U nás na ústavu fasujeme lístky na jízdu vláčkem do země neomezených možností. Podívejte, dostal jsem tam panáčka."
A ukazuje revizorovi flašku rumu. Revizor většinou nevydrží tento psychologický nátlak a podlehne. Když procitne, raději odchází, nechávaje za sebou Pepu s vítězným úsměvem na tváři.


Metoda - SPÁČ

Pepa se drží oběma rukama držadla s hlavou skloněnou dolů. Když revizor přistoupí s nezbytnou otázkou "Kontrola jízdenek", Pepa začne pochrupovat. "Héj, člověče, vstávejte", křičí revizor a začne s Pepou cloumat. Ale Pepa, místo aby se probudil, jak čeká celý autobus včetně revizora, začne chrápat ještě víc a k tomu si pomlaskuje. Revizor, bažící po zisku, se Pepu snaží stále probudit. Na konečný stanici, když už vystupují lidi a revizor je úplně vyčerpanej, se Pepa znenadále bleskurychle otočí na revizora a zařve:
"Co je zase.Proč mne budíš, víš, že ráno musím brzy vstávat."
A urychleně se ztratí v davu.


Metoda - PRAVDA

V autobuse k nic netušícímu Pepovi přistoupí revizor. "Kontrola jízdenek." Když Pepa vidí, že není úniku, volí metodu Pravda.
"Nemám", zazní hrdě a celý autobus přestává sledovat nudistickou pláž u silnice a otočí se k Pepovi.
"Cožéé?",vyhrkne revizor.
"Jo, promiňte, já zapomněl, že vy jste z automobilový dopravy a že vám to špatně zapaluje. Ale no tak, to nic, no, to se stane. Hlavně nebrečte, víte, tak ještě jednou, jo, sledujete. Já nemám lístek městské hromadné dopravy ve zkratce MHD - jo, sledujete, jsem černý pasažér. A vy? "
"Já ne, já jsem revizor."
"Správně a jestlipak máte taky lístek? Ukažte, no vidíte, tak to má být, no já už budu muset pomalu běžet, tak na shledanou."
A než se revizor vzpamatuje, Pepa už peláší k domovu.


Metoda - PROHLÍDKA PACHATELE

Pepa: "Lístek, jo, já se podívám, to víte, mám toho moc, na autobus říkáte, jo, tak ten se tu snad taky najde. Jé, ale tady mám lístek, ten by vás mohl zajímat. Je do divadla, no a tady koukám, jo, na činohru je a tady vzadu, jo, tak ten je půl roku starej, to vám ani neproplatěj, že jo. No ale to nic, já hledám, hledám. Víte, ale, kde já jsem ho u všech čertů a jednoho revizora mohl nechat. Jo, jestli jsem ho nenechal ve strojku, to je možný. My teď v práci zkoušíme nový počítače taky s takovejma papírkama a já jsem zvyklej je tam nechávat."
"No jo, tak ten už si někdo vzal. Já ho totiž neměl podepsanej. Víte co, tak to uděláme jinak, já vám řeknu adresu a vy mi pošlete pokutu domů."
Teď by se mohlo zdát, že se Pepa vzdává a odevzdává se do rukou spravedlnosti.
Revizor souhlasí : "Tak dobře, já si to napíšu. Tak jak se jmenujete?"
Pepa pohotově odpovídá: " Emanuel Huspenina, ulice U Masny 354."
"No jo, ale jak vám mám věřit, když nemáte občanku?"
"Zeptejte se mojí ženy, stojí asi o čtyři metry dál než já - tamhleta."
Revizor se prodírá ke Zdeňce.
"Promiňte, paní, je tamhleto váš muž?" a ukazuje na Pepu.
Zdeňka se podívá na Pepu, kterej vypadá jako když je v extázi smrtelný křeče. Šklebí se, že mu ani ten ksicht na to nemůže stačit a šíleně rozhazuje rukama.
Zdeňka rozumí. " Jo, ten je můj, toho si nespletu."
Revizor se ptá: "Mohla byste mi říct, jak se jmenujete, víte, kvůli identifikaci."
"Emílie Huspeninová", zazní hrdě.
"Děkuji, tak to je v pořádku."
Tady vidíte vzornou spolupráci týmu Made in Kulík.

Autor: Pavel Zeman
Editor: Štěpánka Zemanová
Vytvořeno: 16.03.2001 12:00
Poslední změna: 16.03.2001 12:00

RSS

Hodnocení: 2.47 (17x)
5-skvělé
4-dobré
3-průměr
2-nic moc
1-nepovedené



Copyright © mars69 2000-2019, webmaster@people.cz