1. Kdo je Josef Kulík?

Úvodní kapitola, která vysvětluje o kom je řeč a lehce naznačuje co od něj můžeme čekat. Taky si hned prohlédneme jeho auto, prostě normálně, jako když jdete k někomu na návštěvu.

Josef Kulík? Možná, že ho někdy potkáte. Je to úplně obyčejnej člověk, který má velkou touhu po dobrodružství a nepřekonatelnej smysl pro humor. Já mám to velký štěstí,že ho znám.
Ještě než začnu vyprávět, musím napsat, že jsem s Pepanem velkej kamarád a že si z něho budu dělat legraci, jako on si ji vždy dělal ze mne. On to pochopí, protože se umí zasmát vtipu na sebe a to, nezlobte se na mne, mnozí z vás neumí. A je to škoda, protože kdyby to uměli všichni, tak na světě není tolik sobectví, závisti a zloby. A proto píšu tyhle povídky, abyste se zasmáli, ale taky proto, abyste se zamysleli sami nad sebou.
Všechno, co budete číst je čisto čistá pravda. A to pravda taková, že nic z toho není pravda pravdoucví.

Kdo je Josef Kulík

Kdo je, co je zač, co dělá, jak ho poznáte, jak vypadá, jestli má křivý nohy nebo jestli šilhá až za roh, to všechno by mohly být vaše otázky na hrdinu těchto povídek Josefa Kulíka. A tak vám Pepu zkusím hned na začátku představit.

Postava? No, atletická zrovna není, to zase ne, ale tak středně vysoká, ve svalech mohutnější - hlavně v těch v pase. Celkově působí dost souměrným dojmem. Příjemný obličej (trošku přeháním, ale abych pořád nehanil), s veselýma očkama, rámujou delší vlasy s čupřinou na temeni hlavy. A charakter? Inu, celkem obyčejný normální člověk s nenormálníma nápadama, s touhou po dobrodružství a bláznivým smyslem pro humor.

Co má rád a co nerad? Rád má snad všechny a všechno - v té správné míře. Nerad: teplý pivo, samotu, arogantní lidi a stereotypní práce (ta mu nehrozí, u žádný dlouho nevydrží). Ani módě moc nepodléhá a na svůj žlutozelený kostkovaný rolák s riflema nedá dopustit. Další podrobnosti se už dozvíte v samotných povídkách....

Kulík a auto

Hned tu máme jednu podrobnost a tou je Pepovo auto. Takto jste ještě neviděli, je to Škoda 1202. Né, né to nemůžu takhle napsat, to ne, takovej název se pro to auto vůbec nehodí. Je to něco mezi trakařem, vysavačem a traktorem. Pepa si to udělal sám. Ale, radím vám dobře, s ním a hlavně s tím autem, nikam nejezděte. Já jsem to zkusil jednou a všechna sranda mne přešla. To, co on s tím dokáže, to je teda umění. Nějaký brždění do zatáček - to neexistuje, nebo ukazovat směr, když zabočuje - kdepak, ani náhodou. To byste zbytečně vyžadovali od tohoto auta a i od Kulíka. V tomto voze nemůže jet nikdo jiný než jeho majitel, neboť jen on zná všechny zákoutí, páčky, háčky, kličky a fígle, které tento vůz potřebuje - a že jich je hodně, přesně to nevím, ale něco kolem šestisetpadesátitří. Prostě neskutečný vůz a neskutečný řidič. Kulík a auto.