Bajka na akademické téma

Matka je opakováním moudrosti a občas moudříme od učených. Proto je tu jedna Ezopova diplomka. Kdo někdy psal nějakou závěrečnou práci a přežil to, jistě má rád zajíce na smetaně...

Scéna: Les, krásný letní den. Zajíc sedí před svou norou a klepe do notebooku. Přichází liška.
Liška: Co to tu děláš?
Zajíc: Dělám na diplomce.
Liška: O čem bude?
Zajíc: O tom, jak zajíci žerou lišky.
(Dlouhá pauza.)
Liška: Co je to za blbost??? Každý ví, že zajíci nežerou lišky!
Zajíc: Tak se pojď podívat.
(Oba zmizí v zajícové noře. Za pár minut se vynoří zajíc a okusuje liščí kost. Sedne si zpátky k notebooku a pokračuje v psaní. Objeví se vlk.)
Vlk: Co to píšeš?
Zajíc: Píšu diplomku na téma, jak zajíci žerou vlky.
Vlk: Takovou blbost ti přece nevezmou!?!
Zajíc: Proč ne? Chceš se podívat?
(Oba jdou do nory, a za chvíli se zase objeví zajíc a poplácává si břicho. Vrátí se k notebooku.)
Na scénu vstoupí medvěd: Co to děláš, zajíci?
Zajíc: Makám na diplomce "Jak zajíci žerou medvědy".
Medvěd: To je ale pitomost!
Zajíc: Pojď se podívat ke mně, a ukážu ti to.
Scéna: Uvnitř zaječího doupěte. V jednom rohu hromada liščích kostí. V druhém rohu hromada vlčích kosti. Naproti sedí obrovský lev a šťárá se v zubech.

Morální ponaučení:
Nezáleží na tématu diplomky.
Nezáleží na tom, jaká data zpracováváš.
Záleží na tom, koho máš za konzultanta.