Sranda a veselosti - Drsňárny

Hrozné dětství

Ne každý z nás měl šťastné dětství...

Když jsem se narodil, doktor prišel do čekárny a řekl mému otci: "Dělali jsme, co jsme mohli, ale protlačil se ven." Moje matka mě nechtěla kojit. Říkala, že mě měla ráda jen jako přítele. Když mne donesli ke křtu, farář řekl: "Chcete ho pokřtít, nebo obětovat?". Mohu říct, že mě rodiče nenáviděli. Ve vaně jsem si hrával s opékačem topinek a s rádiem.

Když jsem byl malé dítě, chtěli mě vyfotit na plakát, propagující antikoncepci a když se muj otěc chtel milovat, matka mu vždycky ukázala mojí fotografii.

Jako dítě jsem se jednou ztratil. Viděl jsem policistu a požádal ho, aby mi pomohl najít mojí rodinu. Řekl jsem: "Myslíte, že je někdy najdeme?". On odpověděl: "Nevím, chlapče. Je spousta míst, kde se mohou skrývat."

Jednou mě unesli a poslali mému otci kus mého prstu. Odpověděl jim, že chce více důkazů.

Měl jsem hodně beďarů. Jednou jsem usnul v knihovně a když jsem se vzbudil, nějaký slepec četl mojí tvář.

Pracoval jsem v obchodě se zvířaty a lidé se ptali, jak moc ješte porostu.

Když je Halloween, rodiče oblékají své děti tak, aby vypadaly jako já. Loni se mi jedno dítě snažilo sundat tvář.

Pocházím z hloupé rodiny. Během války Severu proti Jihu můj skvělý strýc bojoval za Západ. Můj otec byl také hlupák. Pracoval v bance a chytili ho, jak krade propisky. Poslední přání mého strýce bylo, abych mu seděl na klíně. Umřel na elektrickém křesle.


Autor: Škareda
Editor: redakce
Vytvořeno: 16.11.2000 12:00
Poslední změna: 16.11.2000 12:00

RSS

Hodnocení: 3.81 (27x)
5-skvělé
4-dobré
3-průměr
2-nic moc
1-nepovedené



Copyright © mars69 2000-2021, webmaster@people.cz